Nihil Novum, aneb vzpomínky člena na vydávání Numismatických listů

Píše se rok 2021 a rozběhla se elektronická diskuze na Otevřeným dopisem, který napsal přítel Mgr. Ondřej Černohorský, který v něm vyslovil svůj názor ohledně (ne)vydávání Numismatických listů. Názor korektní a jasný.

Psal se rok 1971 (jo, jo, už je to půl století), když tehdejší výbor ČNS probíral aktuální problémy společnosti a – světe div se – i Numismatických listů. Jsa mimo jiné sběratel různých dokumentů, vztahujících se k historii numismatiky, vyhrabal jsem ve svém archivu Informace členům České numismatické společnosti č. 8 z června 1971, kde na poslední stránce byl jako bod 130 uveden tento zápis: (předkládám sken, abych nebyl obviněn z manipulace) :

Mimochodem, 7. března 1971 se konala ustavující schůze České numismatické společnosti z důvodu nového státního uspořádání, zanikla Numismatická společnost československá a numismatici se „odfederalizovali“. Ergo: problémy s NL jsou časově spojeny se samotnou novodobou existencí naší společnosti, ba přesněji byly převzaty ještě od její předchůdkyně. O tom svědčí třeba předchozí číslo 7 z Informací, z prosince 1970, poslední, které bylo vydáno zanikající NSČs:

Ve smyslu tehdejšího společenského trendu byl označen viník – tiskárna. Ale…

Psaly se roky 1981, pak 1991, 2001, 2011 až 2020 a (nejen) na členských schůzích pobočky České Budějovice – podle příspěvků v diskuzi při zasedáních Rady ČNS i jiných poboček – zaznívaly periodicky (a nikoliv desetiletých periodách, ale každoročně) názory, že dozvědět se o nějaké akci dva roky po jejím konání, nebo být informován o nové medaili, mezitím již rozebrané, případně být zásobován vysoce odbornými články, které obyčejnému sběratel nic neříkají, je drahý špás s ohledem na výši členských příspěvků.

Výmluvy na tiskárnu již přestaly být aktuální, protože soukromí tiskaři hledali zakázky a dodací lhůty se výrazně zkrátily. Například náš NČ je distribuován přibližně do tří týdnů od autorských korektur.

Kde je tedy zakopaný pes? Podle mého názoru je to způsobeno kombinací několika faktorů. Jako první vidím neschopnost (nebo lenost?) odpovědného redaktora, v řadě druhé pak pocit „nadřazenosti“ odborníků nad „obyčejnými“ sběrateli. K tomu připojte skutečnost, že NL jsou v podstatě na okraji zájmu vydavatele, kterému sice přijde vhod náš finanční příspěvek, ale nedokáže si udělat v redakci NL pořádek, přes několikaleté ujišťování za strany vedení Národního muzea.

.

Jak vidno, evergreeny nejsou výsadou pouze hudebního žánru. Byl bych však osobně rád, kdyby tenhle evergreen (či spíše „everblack) konečně upadl v zapomenutí, nejlépe autozánikem.

Přemysl Kubíček

PS: Toto je můj soukromý názor, který nemusí další členové redakční rady potažmo výboru ČNS sdílet.