Klíčový výraz: kruhový peníz se lvem

V průběhu zhruba 2. poloviny 15. století byla postupně v západních a jižních Čechách udělena 4 mincovní privilegia. Prvním z nich potvrdil v roce 1444 římský král Fridrich III. právo ražby mincí městu Chebu. Zelenohorská jednota získala, nyní již od císaře Fridricha III., mincovní oprávnění pro svojí plzeňskou mincovnu v roce 1467. Samostatnou nevládní mincovnu patrně v Českém Krumlově provozoval na základě povolení českého krále Jiřího z Poděbrad od roku 1468 jihočeský magnát Jan z Rožmberka. Čtvrtým mincovním privilegiem, které můžeme zahrnout do tohoto období, je mincovní oprávnění pro město Plzeň z 12. 9. 1507. První tři privilegia byla jistě hojně využita, o čemž nás informují dobové zprávy i mincovní řád krále Jiřího z r. 1469. O využití čtvrtého se dnes pochybuje, neboť bylo záhy po vydání pro odpor panstva opět zrušeno. Ražby všech uvedených subjektů byly pravděpodobně imitací vládní – horské mince – v prvých případech kruhových peněz se lvem, resp. ražeb Vladislava II. v posledním případě. Je proto otázkou, zda lze mincovní produkci těchto vydavatelů dnes úspěšně identifikovat. Proto budou v rámci příspěvku představeny tzv. paralelní řady českých kruhových peněz se lvem a příklad atypické ražby Vladislava II., jejichž důsledné monitorování v nálezech mincí by mohlo do budoucna přinést odpověď na otázku mincovní produkce proveniencí z jižních a západních Čech.