Západo- a jihočeská mincovní privilegia druhé poloviny 15. století (K problémům identifikace mincovní produkce)

10.08.2009 | Jiří Hána

Měnová situace ve druhé polovině 15. století

Druhá polovina 15. století je v Čechách dobou převážně drobné mince. Ražba pražských grošů ustala hned na počátku husitských válek, kdy ještě v letech 1420 – 1423 razila strana podobojí ve dvou pražských dílnách „groše z kalichů a monstrancí“, pak i „groše z půhé mědi“ a po dobytí Kutné Hory v dubnu 1421 také tam[1]. Patrně usnesení svatohavelského sněmu z listopadu 1423 ukončilo činnost dvou pražských revolučních mincoven a s nimi i na téměř celé následující půlstoletí ražbu domácí hrubé mince. V oběhu tak zůstaly pražské groše z doby krále Václava IV. (1378 – 1419), kterých, zdá se, rychle ubývalo a především drobná mince.

Od roku 1384 platí v Čechách systém dvojí drobné mince. Na tradici předchozích parvů v hodnotě 1/14 groše navázaly haléře s obrazem koruny a novou měnovou jednotkou se stal peníz (latinsky nummus) s obrazem českého lva, jehož hodnota 1/7 groše měla v peněžním oběhu substituovat zdomácnělou cizí minci přibližně stejné hodnoty. Touto cizí mincí byly především rakouské a jihoněmecké – bavorské, falc-leuchtenberské, augsburské a jiné feniky, přijímané přibližně v hodnotě 1/6 – 1/7 groše a přinášené obchodem do Čech v ohromných množstvích, o čemž nás informují především mincovní nálezy z období zhruba druhé a třetí čtvrtiny 15. století. České peníze a haléře byly od roku 1384 ražené novou technologií, která na nich zanechávala charakteristickou stopu – tzv. čtyřráz.

Zhruba od konce 40. let 15. století dochází ke změně ve výrobní technologii peněz i haléřů. Vynález kruhového sekáče (průbojníku) a jeho implementace do mincovní výroby přinesla odstranění čtyřrázu a zdokonalení tvaru mincí. O jeho prvním užití v Čechách nás informuje objev padělatelské dílny z poloviny 15. století v Koněprusích[2]. Peníze a haléře vyráběné za přispění tohoto nového výrobního nástroje nazýváme kruhovými. Kruhové peníze se lvem a haléře s korunkou emitovala vládní kutnohorská mincovna v početných sériích zhruba od konce 40. let až do mincovní reformy Jiřího z Poděbrad (1458 – 1471) v roce 1469 a snad i ještě krátce po tomto roce.

Vydavatelé mince v Čechách ve druhé polovině 15. století

Ve druhé polovině 15. století byly vedle vládní mince v Čechách vydávané rovněž mince, které až na výjimky nedokážeme dnes jednoznačně identifikovat. Pokusme se na tomto místě provést krátký výčet všech vydavatelů mince na územním teritoriu Čech společně se stručnou charakteristikou jejich mincovního oprávnění a mincovní produkce.

Oficiální vládní mince (KUTNÁ HORA)

Vládní mincovna v Kutné Hoře razí na základě svrchovaného královského mincovního regálu.

Razí peníze (1/7 groše) s obrazem lva a haléře (1/14 groše) s obrazem koruny (asi od r. 1450 na kruhovém střížku, předtím s tzv. čtyřrázem).

Město CHEB

Městská mincovna v Chebu razí v tomto období na základě mincovního privilegia římskoněmeckého krále Fridricha III. ze 4. 9. 1444, uděleného za věrnost katolickému táboru (viz. příloha č. 1).

Razí peníze „siben phennyg fur ainen Behemischen Grossen ... auf das korn, grand und solhen slag, als in dem Kunigrich z Behemen yeczund leuffig und gewondlich ist“[3].

Jednota zelenohorská v PLZNI

Plzeňská mincovna byla nadaná mincovním privilegiem římskoněmeckého císaře Fridricha III. z 21. 2. 1467 na žádost panské Jednoty o podporu ve válce s králem Jiřím z Poděbrad[4].

Razí pravděpodobně horské peníze se lvem[5].

Jan z Rožmberka v KRUMLOVĚ (?)

Jihočeský magnát Jan z Rožmberka razí na základě mincovního oprávnění českého krále Jiřího z Poděbrad uděleného pro udržení Rožmberkovy neutrality v boji krále s Katolickou ligou.

Razí pravděpodobně horské peníze se lvem[6].

Matyáš Korvín v ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

Uherský král a český protikrál zřídil v Českých Budějovicích mincovnu na základě svrchovaného královského mincovního regálu.

Razí pravděpodobně peníze s uhersko-českým znakem.

Identifikace mincovní produkce

Jak jsme právě ve stručném heslovitém výčtu uvedli, bylo v Čechách druhé poloviny 15. století celkem pět vydavatelů mince, z nichž čtyři velmi pravděpodobně razili obrazově a zřejmě také metrologicky shodnou minci – totiž kruhové peníze se lvem[7]. Jediné dnes bezpečně identifikované jsou snad ražby uherské mincovny v Českých Budějovicích; i když ani zde nepanuje mezi numismatiky shoda. Poslední pokus o jejich přidělení do Č. Budějovic[8], zdá se, opět vyvracejí nové, dosud nepublikované nálezy z Moravy[9].

Dosavadní chronologické řazení

Popis nejmladší varianty peníze se lvem a čtyřrázem byl podán P. Radoměrským v rámci zpracování královédvorského nálezu[10] (Rad.: I. 9). Kresba lva této mince je ikonograficky shodná s obrazem lva na nejstarších kruhových penězích. Podle K. Castelina[11] a později také P. Radoměrského[12] patří k nejstarším penězům na kruhovém střížku ty, jejichž lev má v hřívě tři řady měsíčků – dvě řady velkých a jednu řadu malých měsíčků na krku (Rad.: I. 10 – 13; ČDM: 58 - 60). Ty jsou přisuzovány interregnu v letech 1439 – 1453. Další skupinu tvoří ražby s poněkud „bizardním“ lvem – typickým zejména velkou hlavou a tence linkovou kresbou ocasu před jeho rozdvojením (Rad.: I. 15 – 20; ČDM: 61 – 66, 69). Jejich hypotetické přidělení mluví o ražbách Ladislava Pohrobka (1453 – 1457). Pak je to skupina asi nejpočetnější – skupina peněz se lvem s dvouřadou hřívou ve dvou základních variantách lišících se v počtu měsíčků v jednotlivých řadách (4+4 nebo 3+4) (Rad.: I. 21 – 23; ČDM: 67, 68, 70). Oba zpracovatelé hovoří shodně o ražbách Jiřího z Poděbrad (1458 – 1471) z let 1458 – 1468. A konečně poslední skupina kruhových českých peněz – peněz se lvem v perlovci (ČDM: 75 – 78) pokládaná za ražby mincovní reformy krále Jiřího z 5. června 1469 uzavírá dnes respektovanou chronologickou řadu kruhových peněz se lvem.

Nově navržené chronologické řazení

Jak ovšem ukážeme dále, není tato stávající řada českých peněz se lvem ani zdaleka úplná a při doplnění o další, některé již delší čas známé, některé zcela nové typy a varianty působí poměrně heterogenně a to jak ikonograficky, tak metrologicky. Tímto zjištěním jsem byl veden při snaze o návrh nového chronologického řazení. Primárním východiskem mého návrhu bylo rozdělení peněz se lvem do dvou hlavních řad – základní řady a paralelních řad:

Nově navržené chronologické řazení - základní řada[13]

I Zahajme pro úplnost řadu ražeb přibližně druhé poloviny 15. století nejmladším typem peníze se lvem a čtyřrázem Rad[14].: I. 9[15] - ražbou patrně ze čtyřicátých let.

II Na něj navazuje kruhový peníz se lvem Rad. I. 10 var.. U tohoto typu existují také ražby na evidentně ještě ručně vystřihovaných – nekruhových střížcích. Tyto mince už nemají čtyřráz, ale ještě nejsou výslovně kruhové[16]. Lze je proto od ostatních kruhových peněz dobře odlišit, bezpochyby mají zcela zásadní význam pro chronologii a proto je, dle mého názoru právem, můžeme označit jako zvláštní typ.

III Nyní tedy teprve přichází na řadu typ Rad.: I. 10 a 11,

tedy kruhový peníz se lvem Rad.: I. 10 se třemi řadami měsíčků v hřívě – dvěma řadami velkých měsíčků po čtyřech a jednou řadou malých měsíčků na krku.
Zcela výjimečný je výskyt kruhového peníze tohoto typu s pouhými třemi velkými měsíčky v horní řadě hřívy (Rad.: I. 11)
Lev s malou hlavou, tak, jak jej známe z peněz Rad.: I. 10 či 11 přichází někdy bez řady malých měsíčků na krku – Rad.: I. 12
Výjimečně se vyskytuje také varianta tohoto typu se lvem s jazykem[17].
Další varianta přichází se lvem se zuby.

IV Typ Rad.: I. 13 se z řady těchto peněz, zahrnovaných Radoměrským do skupiny A[18] skutečně vymyká[19], ovšem nejen metrologicky. Dle mého názoru tvoří samostatný – přechodný typ:

jehož jedna varianta má lva ještě s řadou malých měsíčků na krku
a druhá, mladší už ne, takže prakticky v dosavadním chronologickém řazení odpovídá variantě Rad.: 21. Tyto peníze jsou charakteristické tenkou linkovou, dolů dopředu prohnutou spodní čelistí lva. Jinak je kresba lva velmi blízká typu Rad.: 21

V Na náš typ IV. bezprostředně navazuje typ. Rad.: I. 21, a to jak metrologicky[20], tak především ikonograficky[21].

Tento typ má již výhradně dvojřadou hřívu, složenou pouze z velkých měsíčků v počtu 4 + 4 v každé z řad.
Opět výjimečný je výskyt lva tohoto typu s jazykem.

VI Zřejmě poslední v chronologickém sledy typů naší základní řady je skupina typů Rad.: I. 22 a 23, tedy typ s opět jen dvouřadou hřívou, ovšem složenou z velkých měsíčků v počtu jiném než 4 + 4:

První z variant tohoto typu je identická s Rad.: I. 23, tedy počet měsíčků v horní řadě je nezřetelný, neboť první z měsíčků splývá s pozdviženou přední tlapou. Tvoří tedy jakýsi přechod mezi typem V. a VI.
Dále je to typ Rad.: 22, tedy varianta peníze se lvem s počtem měsíčků 3 + 4.
Varianta s počtem měsíčků 3 + 4 se často vyskytuje rovněž se lvem s výrazně menší hlavou
Výčet variant tohoto typu završuje varianta s počtem měsíčků 2(3) + 4, čili jakási obdoba varianty 1, avšak se zřetelně vykreslenými dvěma měsíčky v horní řadě, přičemž třetí splývá s pozdviženou přední tlapou.

Nově navržené chronologické řazení - paralelní řada „A“

Pozornému čtenáři jistě neuniklo, že jsme v předchozím výčtu typů a variant základní řady vypustili skupinu ražeb Rad.: 15 – 20, tedy skupinu připisovanou hypoteticky vládě Ladislava Pohrobka. Touto skupinou variant proto zahajme výčet ražeb paralelních řad. Jde o ražby s poněkud bizardní kresbou lva, jenž má poměrně velkou hlavu a linkově tenký ocas před jeho rozdvojením. Počet měsíčků v dvojřadé hřívě bývá různý. Nejčastěji 4 + 4, ale také 3 + 4, 4 + 3 nebo 3 + 3. Řada „A“ je z paralelních řad zřejmě nejstarší, což by potvrzovala i poměrně ještě vysoká ryzost 0,436[22].

Nově navržené chronologické řazení - paralelní řada „B“

Jako paralelní řadu „B“ označme skupinu ražeb, která dosud splývala s typem Rad.: I. 22. K jejímu vyčlenění z uvedené Radoměrského skupiny jí předurčuje výrazně hrubá kresba lva, především patrná na enormně velké korunované hlavě. Prozatím nebyl zaznamenán výskyt jiné varianty než 3 + 4 měsíčky v hřívě[23]. Na tento typ poprvé upozornil P. Radoměrský při popisu dvou zvírotických nálezů v roce 1983[24].

Nově navržené chronologické řazení - paralelní řada „C“

Další skupinu ražeb tvoří kruhové peníze se lvem přisuzované některými autory do krumlovské mincovny Jana z Rožmberka[25]. Jde o ražby s robustním lvem s velkou korunovanou hlavou čtverhranného profilu s široce rozevřenou tlamou, z níž ční tenký rovný jazyk. Tenká a rovná je rovněž kresba ocasu před jeho dělením. Jako první na tyto atypické ražby upozornila Em. Nohejlová – Prátová při popisu nálezu z Veselé u Počátek v roce 1939[26]. Po ní těmto ražbám s odstupem času věnovali pozornost také P. Radoměrský[27] a S. Veselý[28]. Ražby naší paralelní řady „C“ jsou známy ve třech variantách lišících se v počtu měsíčků v hřívě. Variabilita je přitom shodná s dosud známou variabilitou peněz, přisuzovaných době vlády Jiřího z Poděbrad (Rad.: I. 21 – 23). Známe tedy varianty 4 + 4 měsíčky, 3(4) + 4 měsíčky (přičemž první z měsíčků horní řady splývá s pozdviženou pravou přední tlapou, takže nelze s určitostí stanovit počet měsíčků) a konečně také variantu 3 + 4 měsíčky.

Nově navržené chronologické řazení - paralelní řada „D“

Ražby této skupiny byly dosud publikované pouze obrazem – bez příslušného komentáře – v rámci otisku mojí přednášky z členské schůze ČNS, pob. v Domažlicích z 20. 11. 2001[29]. Kresba lva je podobná kresbě lvů předchozí skupiny. Lev má větší hlavu téměř čtvercového profilu s pootevřenou tlamou, z níž vyčnívá rovný tenký jazyk. Narozdíl od předchozích peněz je u lvů této skupiny detailně vykresleno oko i ucho. Hříva je dvouřadá s poměrně drobnými a pečlivě vykrouženými a seřazenými měsíčky v počtu 3 + 4. Ocas začíná opět tenkou rovnou přímkou, na kterou je kolmo nasazena dvojsmyčka ocasu. Horní smyčka je však narozdíl od předchozího typu uzavřená.

Nově navržené chronologické řazení - paralelní řada „E“

Některé ražby paralelní řady „E“ byly v minulosti hypoteticky přidělené K. Chaurou do plzeňské mincovny Zelenohorské jednoty[30]. Jde o skupinu ražeb se zvláštně stylizovaným lvem. Ten má hrubě rytou, až na výjimky nekorunovanou hlavu s výrazným uchem a okem a pootevřenou tlamou. Hříva je složena ze dvou řad velkých, nedbale rytých měsíčků. Ty mají u většiny známých variant tvar prohnutých obdélníčků. Specifická je rovněž kresba ocasu, především jeho špičatého zakončení. Zároveň i tlapy jsou výrazně odlišné od ostatních typů a variant českých kruhových peněz se lvem. Tlapy jsou u této skupiny ražeb dlouhé a hrubé. Historicky první publikovaný exemplář pochází z popisu dvou zvírotických nálezů[31], další dva byly publikovány v rámci popisu grošové části tzv. Chaurovy sbírky[32] a další tři exempláře byly znovu pouze obrazem publikovány v otisku mojí výše uvedené přednášky[33]. U této skupiny je rovněž znám exemplář z kovu velmi špatné jakosti[34].

Nově navržené chronologické řazení - paralelní řada „F“

Další prakticky dodnes neznámou[35] skupinu ražeb tvoří naše paralelní řada „F“. Jde o ražby s nezvyklou, avšak kvalitně rytecky zvládnutou kresbou lva. Poměrně velká nekorunovaná hlava lva je provedena dosti naturalisticky: Výrazný je čenich, nadoční oblouk, malé špičaté ucho i ztvárnění bohaté hřívy přímo na zátylku hlavy. Měsíčky jsou drobné, podobně jako u ražeb paralelní řady „D“ také pečlivě vykroužené. Výjimečně byla zachycena také varianta s opačným postavením měsíčků než bývá zvykem (viz. obrazová příloha č. 2, mince č. 2). Pomineme-li tuto výjimečnou variantu, známe prozatím variabilitu v počtu měsíčků 4 + 4 a 3 + 4.

Nově navržené chronologické řazení - paralelní řada „G“

Poslední z paralelních řad zahrnuje známé kruhové peníze se lvem v perlovci přisuzované dosud mincovní reformě Jiřího z Poděbrad v roce 1469. Podle svědectví nálezů je vskutku lze označit za nejmladší v řadě českých kruhových peněz se lvem[36]. K. Castelin, který zatím zůstal ve snaze po jejich typologickém utřídění osamocen, znal pouze čtyři základní varianty, lišící se především v kresbě hlavy lva a měsíčků v hřívě[37]. Všechny Castelinovy varianty mají však shodný počet měsíčků 3 + 4. Dnes můžeme Castelinovu typologickou řadu doplnit také variantami s počtem měsíčků 4 + 4 a 3 + 3. a další varianty by bezpochyby přineslo také důkladné zpracování bohatého a dodnes nedoceněného nálezu mělnického, rámcově zpracovaného a publikovaného O. Mikšem v roce 1950[38].

Nově navržené chronologické řazení - důvod ?

V předchozích odstavcích jsme podali důkaz o existenci většího počtu paralelních řad českých kruhových peněz se lvem – řad odlišných především ikonograficky – kresbou lva – od nejběžnějších kruhových peněz. Zároveň jsme se pokusili korigovat stávající chronologickou řadu ve smyslu vyčlenění jedné její skupiny, která dosud působila v této řadě ikonograficky heterogenně. Zbývá nyní tyto zákroky náležitě zdůvodnit.

Předním důvodem uvedených zásahů do chronologie a typologie kruhových peněz byla již uvedená existence dosud neznámých typů kruhových peněz a ikonografická heterogenita stávající řady. Peníze se třemi a dvěma řadami měsíčků na sebe bezprostředně ikonograficky navazují, což lze doložit námi vyčleněným typem IV, jehož přechodný charakter je na ražbách dobře patrný.
Uvedenou ikonografickou návaznost nového členění potvrzují dobře také metrologické parametry, především ryzost, zjištěná už P. Radoměrským při popisu královédvorského nálezu[39]. Správně sestavená relativně – chronologická řada transponovaná do grafů ryzostí by měla vykazovat lineární sestupnou tendenci. Pokud tedy sestavíme graf Radoměrským zjištěných ryzostí, křivka tuto charakteristiku nemá a evokuje tedy nezbytnost typologického přeřazení. Vyjmeme-li v tomto okamžiku ze stávající chronologické řady Radoměrského typ 15 a vyčleníme jej do zvláštní skupiny paralelních řad, získáme téměř hladkou přímku ryzostí s klesající tendencí.
Dosavadní chronologická řada nebyla a není podložena rozborem nálezů. Jedinými typy, jejichž správnost řazení je doložena nálezy jsou Rad.: I. 10 (ČDM: 58 – 60)[40] a peníze s perlovcem (ČDM: 75 – 78)[41], u ostatních typů a variant tento doklad postrádáme.

Nejen z důvodů absence nálezové verifikace chronologického řazení jsem přesvědčen o neudržitelnosti dosavadního, byť elegantního a bez zvláštních výhrad přijímaného, přidělení konkrétních typů peněz se lvem konkrétním panovníkům, či obdobím vlád. Český kruhový peníz se lvem je mincí němou, navíc mincí, u které si nejsme zcela jisti, kdy vlastně vůbec byla zahájena její výroba – resp. kdy byl poprvé použit při výrobě českých peněz průbojník, natož kdy došlo ke změnám v ikonografickém provedení jejich obrazu. Rok 1450 je územ, založeným na interpretaci části jediného pramene[42], ovšem další roky: 1453, 1458 a 1469, o které se opírá dosavadní chronologie těchto mincí, již nejsou podloženy vůbec ničím. Dle mého názoru nebyl při nástupu nového krále ani dost malicherný důvod k nařízení výroby jiného typu lva na drobných českých penězích, ba ani ke změně typu koruny na současně vyráběných haléřích. Jsem přesvědčen, že ikonografická kontinuita chronologické řady kruhových peněz se lvem nebyla narušena výrobou odlišných peněz za Ladislava Pohrobka ani návratem k původní fabrice při nástupu Jiřího z Poděbrad. Přesto, že je takto postavená typologie „pohodlná“ pro určování a přidělování mincí, je podle mého názoru nesprávná. Soudím, že za současného stavu poznání NELZE přidělit jednotlivé typy a varianty českých kruhových peněz se lvem do let vlády konkrétního panovníka!

Závěr

V příspěvku byl podán výčet mincovních oprávnění udělených a pravděpodobně také hojně využitých v průběhu zhruba druhé poloviny 15. století. V kontextu tohoto výčtu byly navrženy korekce stávající chronologické řady českých kruhových peněz se lvem a úprava typologie ve smyslu definice základní řady a paralelních řad. Termín „paralelní řada“ má zde vyjadřovat nutnost vyčlenění obdobných ražeb ze základní chronologické řady a zároveň dnešní neznalost jejich časového zařazení i prozatímní nemožnost objektivního přidělení jakékoliv z těchto řad konkrétnímu vydavateli. Možnost takového přidělení některé z paralelních řad některému z oprávněných vydavatelů mince v Čechách druhé poloviny 15. století lze předpokládat po důkladném regionálním rozboru nálezů s důrazem na podchycení uvedených ražeb. Především proto – pro seznámení badatelské veřejnosti s těmito často až na výjimky málo známými řadami českých kruhových peněz se lvem – byl koncipován tento příspěvek.

[1] Hána, J.: Pražské groše Václava IV. z let 1378 – 1419, Plzeň 2003, s. 35

[2] Nohejlová – Prátová, Em.: Základy numismatiky, Praha 1987, s. 131

[3] Castelin, K.: Česká drobná mince doby předhusitské a husitské, Praha 1953, s. 210, dále jen ČDM:; viz. také: týž: Chebské mincovnictví v době grošové, Num. sb. III./1957, s. 89

[4] Vídeňský dvorský archiv, registra Frid. III., kodex 17, fol. 110a - 110b

[5] viz. mincovní řád z r. 1469: „Item jakož někteří svévolně proti všemu právu nespravedlivě minci naší tepú a falšují“

[6] viz. Rosenberská kronika V. Březana: „léta páně 1468 pan z Rosenberka sjednal sobě na králi Jiřím ... aby dobré groše a peníze bíti mohl.“

[7] Výjimkou by v tomto ohledu mohl být jedině Cheb, jehož mincování v letech 1444 – 1447 snad spadá ještě do éry peněz se čtyřrázem.

[8] Militký, J.: Mincovna Matyáše Korvína v Českých Budějovicích a otázka identifikace její produkce, in: Pavel Radoměrský – Sborník numismatických studií k 75. výročí narození, Praha 2002, s. 62 – 80

[9] jak mi laskavě sdělil v diskusi po přednesení tohoto příspěvku na konferenci Peníze v proměnách času IV dr. J. Šmerda, jemuž tímto děkuji za cenné podněty. Podle mého názoru by však mohla být příčinou nejednoznačnosti přidělení peníze s uhersko-českým znakem podle nálezových lokací do českobudějovické nebo olomoucké mincovny možnost ražby této mince paralelně na obou dvou místech.

[10] Radoměrský, P.: Nález mincí z 15. století v Králově Dvoře u Berouna, ČNS Praha 1976, s. 120 (dále jen Rad.:); viz též: Hána, J.: Obrazové analogie na mincích – příspěvek k typologii českých peněz se lvem a čtyřrázem, in: Pavel Radoměrský – Sborník numismatických studií k 75. výročí narození, Praha 2002, s. 48

[11] Castelin, K.: ČDM, s. 212 a další

[12] Radoměrský, P.: Nález mincí z 15. století v Králově Dvoře u Berouna, ČNS Praha 1976, týž Dva zvírotické nálezy, příspěvek k otázce rožmberského mincovnictví, Num. sb. 16/1983, s. 35 (dále jen Zvír.:)

[13] Jednotlivé skupiny ražeb prezentovaných v základní řadě nazývám typy. Správněji by mělo jít – v duchu definice – o varianty. Ovšem potom bychom těžko odlišovali jednotlivé „subvarianty“ a terminologie by se stala nepřehlednou.

[14] Radoměrský, P.: Nález mincí z 15. století v Králově Dvoře u Berouna, ČNS Praha 1976, dále jen Rad.:

[15] obrazovou dokumentaci viz. příloha 2

[16] Nechanický Z.: Neobvyklý peníz se lvem, Num. listy XLIV./1989, s. 16 – 17.

[17] exemplář této varianty mi byl předložen p. Nechanickým, za což mu tímto děkuji.

[18] Rad.: s. 117

[19] pročež jej Radoměrský zařadil do zvláštní skupiny B

[20] viz. Rad.: s. 179

[21] viz obrazová dokumentace v příloze 2

[22] Rad.: s. 179

[23] V rámci obrazové dokumentaci ražeb paralelních řad (s výjimkou poměrně běžné a početné paralelní řady „A“) uvádím pokud možno všechny mě známé a dostupné exempláře

[24] Zvír.: s. 43, tab.VI. č. 8

[25] Zvír.: s. 59; Veselý, S.: Neobvyklé kruhové peníze se lvem z doby Jiřího z Poděbrad, Num. listy XXIII./1968, s. 97

[26] Nohejlová-Prátová, Em.: Nález ve Veselé u Počátek, NČČsl. XV./1939, s. 65 – 67, táž: Nález v Rouchovanech, okr. Hrotovice, XV./1939, s. 77 – 80

[27] Zvír.: s. 44 a 51 a n.

[28] Veselý, S.: Neobvyklé kruhové peníze z doby Jiřího Poděbradského, Num. listy XXIII./1968, s. 97 - 100

[29] Hána, J.: O penězích plzeňských, chebských, rožmberských a jiných v 15. století, otisk přednášky, Domažlice 2001

[30] Hásková, J.: České, moravské a slezské mince 10. – 20. století, sv. III, Pražské groše (1300 – 1526), Praha 1991, dále jen Cha.:, za telefonické sdělení, že jde o původní Chaurovo určení, jinak nepodložené, děkuji dr. J. Háskové

[31] Zvír.: s. 43, tab.: VI. č. 9

[32] Cha.: č. 383 a 384

[33] Hána, J.: O penězích plzeňských,...

[34] Prozatím lze hodnotit pouze vizuálně – kov mince má barvu mědi, viz. Hána, J.: O penězích plzeňských,...; viz. též obrazová dokumentace v příloze č. 2, mince č. 6

[35] publikováno pouze obrazem in: Hána, J.: O penězích plzeňských,...

[36] např. nálezy: Praha – Bartolomějská ul. (Radoměrský, P.: Nález v Praze I., Bartolomějské ulici, NSb. I./1953, s. 115); Mělník (Mikš, O.: Nález v Mělníku r. 1946, NČČsl. XIX./1950, s. 205); pískovna „Trucbaba“ u Pacova (Nohejlová, E.: Nález z pískovny „Trucbaba“ u Pacova r. 1937, NČČsl. XV./1939, s. 81) a další.

[37] ČDM: s. 254

[38] Mikš, O.: Nález v Mělníku r. 1946, NČČsl. XIX./1950, s. 205 – 211

[39] Rad.: s. 179

[40] např. nálezy: Ohař u Mirovic (Svobodová, D.: Nález mincí v Ohaři u Mirovic, NSb. 8/1963 – 64, s. 228); Chuchelna u Semil (Peukert, K.: Nález mincí v Chuchelně u Semil, NSb. 10/1967 – 68, s. 244); Nemyslovice, okr. Mladá Boleslav (Šůla, J.: Grošový nález z Nemyslovic, o. Mladá Boleslav, NSb. 15/1977 – 78, s. 416); Blešno, okr, Hradec Králové (Šůla, J.: Pět grošových nálezů ze severovýchodních Čech, NSb. 15/1977 – 78, s. 420) a další.

[41] viz. pozn. č. 36

[42] zápis českého sněmu z r. 1460: „... aby brány byly ty peníze s přísadou stříbrnou, kteréž v oběhu byly před desíti lety...“, ČDM: s. 212